Nejsem ani holka, ani kluk. Příběh nebinární osoby Marshall

„Na úvod bych ráda řekla, že moje rodina s LGBT lidmi nemá žádný problém, ale kdybych jim řekla ‚Jsem nebinární osoba‘ a oni by se chtěli podívat na internet a něco si o tom v češtině vyhledat, tak nic nenajdou,“ líčí na začátek svou situaci sedmnáctiletá Marshall, která pochází z malého města, ale už několik let studuje v Praze.

Nejsem ani holka, ani kluk. Příběh nebinární osoby Marshall

Pojem nebinární osoba je zastřešující pro kategorii genderové identity, pod kterou spadají všechny gendery (vlastní identifikace člověka k maskulinitě, feminitě, různé kombinace obou nebo k žádnému z uvedených genderů), které nejsou výlučně mužské nebo ženské. Může jít o identitu genderfluid (tato osoba preferuje zůstat flexibilní vůči genderové identitě, než aby se hlásila k jednotlivému psychickému pohlaví), pangender (mající dvě nebo více psychická pohlaví), agender (bezpohlavní) nebo například third gender (třetí psychické pohlaví). V tomto ohledu nejde o fyzické pohlaví, tj. o to, jestli máte penis nebo vagínu.

„Nedávno mi došlo, že se s mým původním jménem vlastně ani neztotožňuju a rozhodla jsem se, že si vyberu jméno, ke kterému mám takový vztah, abych jej mohla považovat za vlastní.“

Marshall o sobě mluví v ženském rodě, protože v češtině nemáme na výběr. „Máme zájmena on a ona a nic mezi tím. Například v angličtině používají třetí osobu množného čísla they. Ale kdybychom o někom v češtině říkali: ‚Oni mají krásný oblek,‘ tak by to asi neznělo nejvhodněji.“ Marshall osobně nevadí, když o ní ostatní mluví ve spojení se zájmenem ona, ale vadí jí, když ji nazvou holkou.

„Bojím se přijít za někým a říct jim, že jsem genderfluid. Nemám na ty jejich otázky. Protože fakt málo lidí vůbec ví, o co jde. Byla bych moc ráda, kdyby se o tom mluvilo v médiích, aby si lidé nemysleli, že jde o nějaké sci-fi.“ Nejde totiž o žádnou moderní vymoženost, nebinární osoby existovaly už ve staré Indii a Číně.

Není mnoho lidí, kteří mají tušení o tom, jaká ve skutečnosti Marshall je. „Řekla jsem to jen třem kamarádům, starší sestře, která mě chvíli měla za lesbu, a nedávno – trochu zbaběle přes Facebook – jsem to naťukla mamce. S tátou, který žije v zahraničí, to vůbec neplánuju rozebírat.“ Marshall k tomu dodává, že vždy musela mít něco speciálního, ať se to týká například jídla nebo oblečení. Proto se bojí, že ji rodina nebude brát vážně.

„Ještě před rokem jsem měla dlouhé vlasy a nosila holčičí šaty.“ V té době narazila na internetu na pojem non-binary, zhlédla několik videí na YouTube a uvědomila si, že přesně takhle se cítí – někdy víc jako holka, jindy víc jako kluk. „Následně jsem si nechala ostříhat vlasy a začala nosit víc klučičí oblečení. Navíc jsem si pořídila binder (stahovací pás na prsa).“ Marshall ho doma měla půl roku, než ho náhodou objevila její máma a začala zjišťovat, o co jde. „Nechtěla jsem jí lhát a taky jsem chtěla – alespoň trochu – s pravdou ven. Začala se mě ptát, jestli se cítím spíš jako kluk. Pro ni, která zná jen dvě pohlaví, to bylo zvláštní. Sice mi řekla, že mě má ráda, ale hned nato dodala, že jí to zní jako sci-fi a že doufá, že ze mě zase bude pořádná ženská.“

Rovněž se jednou na rodinné akci bavili o americké zpěvačce LP a začali řešit i to, jestli je žena nebo muž. Marshall jim vysvětlila, že může jít o nebinární osobu a všichni s tím byli v pohodě. „Ale myslím si, že jen proto, že se nejednalo o někoho jim blízkého.“

Když začala nosit mužské oblečení, začala se cítit lépe. Tvrdí, že kdyby byl pojem non-binary rozšířenější, klidně by se jako dívka oblékala. „Ale já nechci, aby mě lidé primárně označovali jako holku, proto nosím klučičí oblečení.“ V běžném životě to má Marshall tak, že se jednou cítí jako holka, jindy jako kluk a někdy jí to je úplně jedno. „Mám trochu problém s toaletami – musím chodit na dámské, i když bych občas ráda šla také na pánské. Nebo třeba když vyplňuju nějaký dotazník a mám zaškrtnout pohlaví, jsem nucená označit ženu.“

Zajímalo nás, jestli má Marshall nějaké koníčky, které by se stereotypně daly označit za typicky klučičí. „Na koníčky moc času nemám, protože škola mi zabírá často i víkendy. Ale chtěla bych se naučit opravovat motory.“ Když o tom vyprávěla mámě, tak ta argumentovala tím, že to dělají jen kluci.

Marshall je také pansexuál (je schopná se romanticky zamilovat do osoby bez ohledu na pohlaví). „Většina lidí, které potkávám na internetu (na Tumblru) a jsou nebinární, jsou zároveň pansexuálové. Mám štěstí, protože jsem nehorázně vybíravá – tak se mi aspoň rozšířil výběr. A mám radost, protože jsem nedávno zjistila, že moje kamarádka, která pochází ze stejného města, je taky non-binary – je tedy první takovou, kterou znám osobně,“ říká na závěr Marshall.

Nejsem ani holka, ani kluk. Příběh nebinární osoby Marshall