ANO: Czeslaw Walek

Rodina nemusí být jen „tradiční“

Bez pochyby by právo adoptovat děti mít měli. Gayové a lesby zahrnou dítě, které jinak vyrůstá v instituci, potřebnou láskou a péčí. A o to tady jde aby opuštěné děti získaly alternativu milující rodiny.

Je obecně známo, že rodinná péče je pro dítě mnohem vhodnější než péče institucionální. Rodina přitom nemusí být jen „tradiční“, kde o děti pečuje jeden muž a jedna žena. Důležitý je stabilní okruh blízkých a milujících osob, na které se dítě může spolehnout a navazovat s nimi citová pouta. A v tom se od sebe heterosexuálové a homosexuálové nijak neliší. My jsme se v rámci studie „Hlasy dětí“ ptali teenagerů vyrůstajících v gay a lesbických rodinách, co je pro ně nejdůležitější podle nich jsou to hlavně dobré a láskyplné vztahy, a jestli je to s rodičem vlastním, nebo nevlastním, není podstatné.

Stanislav Šulc.
Týdenní zkrat: Přehřáté mozky

Více než 8500 dětí žije v ústavní péči a mnohé z nich se nedaří umisťovat do náhradních rodin, nejčastěji z důvodu etnicity či zdravotního postižení. Jsou tak nabízeny k mezinárodní adopci, a já se ptám proč? Když máme páry v Česku, které jsou ochotny tyto děti zahrnout láskou a péčí?

Stanislav Šulc.
Týdenní zkrat: Smrádek, ale teplíčko

V České republice je už adopce individuálním gayem nebo lesbou umožněna. Z dostupných údajů víme, že ve dvou případech bylo vyhověno žádosti jedincům žijícím v páru. Zájemci o adopci vždy procházejí dlouhým a přísným procesem, ve kterém je sledováno i prostředí a zázemí, ve kterém žijí. Proč tedy neudělat jeden malý krok a nezlegalizovat to, co se už stejně fakticky děje. Stačí změnit tři slova v Občanském zákoníku a umožnit manželství gayům a lesbám. Nezdá se Vám to fér?

Autor je bývalý náměstek ministra pro lidská práva a národnostní menšiny.

NE: Pavel Bělobrádek

Dítě musí přestat být sociálním problémem

Homosexuálové mohou děti adoptovat i dnes, jako každý jiný. Vaše otázka zřejmě směřuje k registrovanému partnerství a k tomu, zda má být ve věci adopcí zrovnoprávněno s manželstvím. Na takovou otázku musím odpovědět „ne“.

KDU-ČSL je proti jakékoli diskriminaci homosexuálů. Přednost však mají práva dětí, jež explicitně chrání ústava (zatímco žádné „právo na adopci“ neexistuje). Snaha o změnu legislativy je v podstatě nepochopením rodinného práva to nemá řešit citový a společenský život lidí, ale vytvořit co nejlepší právní rámec pro výchovu dětí, ne soužití životních partnerů. Kromě toho k tak zásadní změně ani není důvod. Na adopci čekají i manželé dlouhou frontu. Dětské domovy nejsou plné dětí určených k adopci, ale těch, jichž se rodiče nevzdali. Možnost osvojení homosexuálními páry tedy neřeší situaci osamělých dětí. Těm by spíše pomohlo rozšíření pěstounské péče na úkor ústavů, kde končí tisíce dětí, aniž by jim byla vůbec umožněna adopce.

V restauracích bez cigaret, kouřit lze už jen na zahrádkách
Duel Deníku: Měly by se děti preventivně testovat, zda kouří?

A nejlépe práva dětí ochráníme, když posílíme rodinu, přestaneme manžele vychovávající děti diskriminovat sociálním a zdravotním systémem, snížíme pracujícím rodičům daně a penzijní pojištění. Dítě musí přestat být pro rodiče sociálním problémem, a to si žádá propracovaný systém opatření, který KDU-ČSL má a vytrvale ho prosazuje. Pseudoproblémy, jakým je postavení registrovaného partnerství na roveň manželství, jen odvádí pozornost od toho skutečně podstatného. Navíc jde o porušení slibu, že po přijetí zákona o registrovaném partnerství nepřijdou žádné další požadavky tohoto typu. 

Autor je předseda KDU-ČSL, poslanec PSP ČR a bývalý místopředseda vlády.